V reálu šlo o model ruských a čínských hrozeb: přes tisíc účastníků z 29 členských zemí a sedmi partnerů, včetně Ukrajiny, v centru CyberRange14 odráželo útoky na energetiku, přístavy, satelity či bankovní systémy.

Scénáře zahrnovaly výpadky elektřiny, kompromitované satelitní spojení podobné Starlinku i malware v systémech řízení paliva. Cílem bylo naučit se sdílet informace napříč aliancí a odolávat i kampaním dezinformací a úniků dat, které paralyzují civilní život. NATO zároveň zkouší nasazení chatbotu s umělou inteligencí, který by velitelům v reálném čase pomáhal číst situaci a navrhovat reakce. Na místě byli i vojenští právníci, kteří řešili, jak v právním rámci reagovat na útoky vedené přes prostředníky a mířící primárně na civilní infrastrukturu.

„V kyberprostoru neexistují hranice,“ řekl ředitel cvičení, velitel Brian Caplan, důstojník amerického námořnictva. „Protivníci mohou vstoupit do jedné země a přesunout se do další. Něco, co zasáhne jednu zemi, může mít sekundární a terciární dopady v dalších zemích. Proto je opravdu důležité, aby tyto státy komunikovaly, budovaly důvěru a vztahy,“ doplnil Caplan. „Jak překročit tyto hranice? Pracujeme na těchto problémech nyní, abychom zjistili, zda lze předem uzavřít dohody a nemuseli jsme dělat věci za pochodu,“ řekl major Tyler Smith z amerického letectva, jeden z právníků zapojených do cvičení.

Podle velení cvičení Aliance „přežila“, ale s řadou varovných signálů pro další modernizaci obrany. Simulace ukázala, že úspěch v kyberprostoru závisí nejen na technologiích, ale i na důvěře a rychlé koordinaci mezi spojenci. V době, kdy podle analýz rostou ruské kyberútoky proti státům NATO, má Tallinn sloužit jako laboratoř toho, jak se Aliance dokáže připravit na příští krizi.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)