Museli se velmi rychle rozhodnout, jakou politiku vůči nové vládě Tálibánu zaujmou.

Ačkoliv většina států přijala tuto realitu a rozhodla se s novými vůdci Afghánistánu alespoň vyjednávat, Tádžikistán zaujal opačný postoj. Tádžický prezident Emomali Rahmon a jeho vláda i nadále dávají jasně najevo svůj silný odpor vůči vládě Tálibánu.

Rahmon byl vůdcem Tádžikistánu i před více než 20 lety, a byl tak svědkem svržení Tálibánu v roce 2001 a vojenské invaze vedené Spojenými státy americkými. Tádžický vůdce podporoval v 90. letech etnické Tádžiky v Afghánistánu, kteří bojovali proti Tálibánu, a i nyní jim poskytuje morální podporu včetně skupině Tádžiků v údolí Pandžšíru, která i nadále radikálnímu hnutí odporuje.

Tento postoj ovšem neplatí pro žádného z okolních sousedů Afghánistánu. Čína, Írán, Uzbekistán i Turkmenistán připustily, že novou afghánskou politiku neovlivní, a doufají, že navážou s Tálibánem spolupráci.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)