Zájem veřejně i neveřejně vyjádřily Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko. Rumunský náměstek ministra obrany Sorin Moldovan uvedl, že silnější americká přítomnost na východním křídle je podle Bukurešti potřebná a že Rumunsko by uvítalo trvalou přítomnost amerických sil. „Rumunsko dlouhodobě prokazuje svůj závazek vůči strategickému partnerství se Spojenými státy a osvědčilo se jako spolehlivý partner,“ uvedl Moldovan.

Zájem o další americké jednotky v posledních dnech veřejně vyjádřili také polský prezident Karol Nawrocki, litevský prezident Gitanas Nausėda a lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže. Estonské ministerstvo obrany uvedlo, že podporuje rozšíření americké přítomnosti v Pobaltí. Země sousedící s Ruskem považují americké jednotky za hlavní bezpečnostní záruku a odstrašení vůči Moskvě, zejména po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Podle zdrojů se některé státy snaží své požadavky prosazovat i neveřejně přímo u amerických představitelů v NATO. Není však jasné, zda budou vojáci z Německa přesunuti jinam v Evropě, nebo vráceni do USA. Analytici upozorňují, že ne všechny země východního křídla mají kapacity pro přijetí dalších tisíců vojáků. Zatímco Polsko a Rumunsko by podle nich mohly americké síly přijmout s menšími úpravami infrastruktury, v Pobaltí by byly nutné další stavební a logistické změny.

Zdroj: Politico (Belgie)