Novým cílem je 3,5 % HDP na tzv. tvrdé výdaje, jako jsou tanky či munice, s doplňkovým 1,5 % cílem na „měkké“ výdaje typu kyberobrana nebo infrastruktura.

Největší debata se nyní vede o tom, co do těchto měkkých výdajů zahrnout – například Německo navrhuje i financování vysílání stanice Deutsche Welle. Zatím není dohodnut ani termín a průběh dosažení výdajových cílů NATO – probíhá diskuse mezi návrhem každoročního růstu o 0,2 % a preferencí jednorázových výdajových skoků. Jedním z mála států, který stále nesplnil původní dvouprocentní závazek, je Španělsko, jehož vláda výměnou za souhlas s navýšením výdajů od svých koaličních partnerů usiluje o uznání regionálních jazyků v rámci EU (katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny).

Evropská unie mezitím zvažuje 18. balík sankcí proti Rusku, avšak konkrétní návrh stále nebyl předložen. Sankce by mohly zahrnovat snížení cenového stropu na ruskou ropu na 45 dolarů, rozšíření seznamu zakázaných osob o sto dalších subjektů či další postih tzv. stínové flotily, která obchází sankce při vývozu ruské ropy. EU dále zvažuje nové obchodní restrikce nebo odpojení dalších ruských bank od systému SWIFT. Některé kroky budou závislé i na postoji Washingtonu.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa (USA)