Jedním z hlavních záměrů je obnovit podporu NATO ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a udržet americké vojáky v Evropě pro odstrašení.

Evropské spojence nyní čeká těžší úkol: tento závazek doma politicky obhájit, najít peníze a nakoupit potřebné zbraně. Mnohé země si takový růst výdajů nemohou dovolit a čím dál od Ruska se země nacházejí, tím těžší je takový závazek politicky obhájit. „Samy peníze naše problémy nevyřeší,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz novinářům po summitu. „Procento je dané, ale bude mít smysl jen tehdy, pokud se nám podaří jej přetavit v reálné schopnosti,“ doplnil norský premiér Jonas Gahr Støre.

Možnosti, jak zvýšit obranné výdaje, zahrnují zvyšování daní, škrty ve veřejných výdajích nebo vydávání dluhopisů. Evropská unie proto plánuje nové obranné fondy a koordinované investice. A to přináší další otázku: jak tyto peníze utratit efektivně a zajistit, aby podstatná část prostředků nekončila u amerických zbrojařů? Bude obtížné koordinovat takové nákupy, aniž by si evropské státy vzájemně konkurovaly nebo překážely.

Situaci stíží i roztříštěnost evropského obranného průmyslu. Předchozí pokusy o sdílení zdrojů a společné investice do celoevropských kapacit zatím nedosáhly úspěchu srovnatelného například s konsorciem Airbus. Právě proto chce Dánsko, které se od července ujímá předsednictví v Radě EU, využít své půlroční vedení k tomu, aby identifikovalo projekty zajímavé pro všechny členské státy.

„Žádná evropská země není schopna tyto kapacity vybudovat sama,“ řekl český prezident Petr Pavel na veřejném fóru Aliance a dodal: „Proto se budeme muset vrátit ke konceptu rámcových národů (framework nations), kde největší evropské země vytvoří základy kapacit a střední a malé země se připojí k jejímu úplnému vybudování.“ Budoucnost evropské bezpečnosti tak závisí nejen na penězích, ale i na schopnosti spolupracovat a jednat rychle.

Zdroj: Politico (Belgie)