Jde o nejrychlejší nárůst od pádu Berlínské zdi. Podle výroční zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) k růstu přispívají probíhající konflikty, zejména války na Ukrajině a v Gaze, rostoucí napětí mezi Čínou a jejími sousedy i snahy západních zemí posílit svou obranu tváří v tvář ruské agresi.

Spojené státy americké stále dominují svým vojenským rozpočtem v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů a Čína je v žebříčku druhá s odhadovanými 314 miliardami dolarů. Společně tvoří téměř polovinu celosvětových vojenských výdajů.

Největší meziroční nárůsty výdajů zaznamenaly země, které jsou zapojeny do konfliktů, nebo se jich obávají. Izrael zvýšil své vojenské výdaje o 65 %. Podle odhadů SIPRI Rusko navýšilo své výdaje o 38 %, a je tak v žebříčku vojenských výdajů na třetím místě.

Z evropských členů Severoatlantické aliance nejvýrazněji zvýšily výdaje země východního křídla. Česká republika navýšila svůj obranný rozpočet o 32 %. Podobné navýšení zaznamenaly Rumunsko (43 %), Nizozemsko (35 %), Švédsko (34 %), Polsko (31 %) a Německo (28 %), které má čtvrtý největší obranný rozpočet na světě. Analytici varují, že vyšší rozpočty automaticky nezaručují větší nezávislost na USA.

Zdroj: CNN (USA)