Když raketa KN-23 severokorejské výroby zasáhla obytný dům v Kyjevě a zabila 12 civilistů, Soul mlčel. Ale jen o pár týdnů později, když Severní Korea odpálila několik balistických raket ze svého východního pobřeží, Jižní Korea byla rychlá v odsouzení útoku jako vážné hrozby pro regionální mír a bezpečnost.

Mlčení vůči útokům na Ukrajině však zapadá do širšího vzorce. Jižní Korea nereagovala ani v době, kdy Rusko údajně nasadilo protivzdušný systém na ochranu Pchjongjangu, ani tehdy, když ukrajinská rozvědka odhalila, že ruští instruktoři na severokorejském území cvičí piloty dronů. Analytici se ve světle „reakcí“ Soulu obávají, že jihokorejská vláda podceňuje vážnost situace a nerozpoznává zásadní vojenskou transformaci Pchjongjangu.

„Rozhodně bychom měli být znepokojeni, ale je přirozeností lidí vyhýbat se katastrofám nebo být vůči realitě lhostejní,“ uvedl bývalý velitel jihokorejských speciálních jednotek Chun In-bum.

Podle Dr. Yanga Uka z Asan Institute for Policy Studies však Jižní Koreu od viditelnější reakce odrazují strategické, ekonomické i politické faktory. Některé příčiny nečinnosti Soulu mohou mít i byrokratickou povahu. Zda opatrný přístup Soulu představuje promyšlenou strategii, nebo spíš známku institucionální nehybnosti, zůstává nejasné.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)