Šéf NATO podpořil Německo v jeho rozhodnutí ponechat si americké atomové zbraně

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přispěl do německé debaty o slibu ponechání si amerických nukleárních zbraní na svém území. Americké jaderné zbraně v Německu jsou součástí alianční zastrašovací strategie vůči Rusku.

Stoltenberg připomněl, že pouze držením se doktríny „jaderného sdílení“ si Německo zachová místo v rámci aliančního strategického rozhodování. „Dohoda o jaderném sdílení zajišťuje, že výhody, odpovědnost a rizika jaderného odstrašení jsou spojenci sdíleny. Politicky je toto důležité,“ zdůraznil Stoltenberg.

Debata o německé roli v aliančním jaderném odstrašení vzplála poté, co německé ministerstvo obrany doporučilo nakoupit americké stíhačky F-18 jako výměnu za brzy dosluhující letouny Tornado, které jsou součástí dohody o jaderném sdílení. Dalším důvodem byl návrh německých sociálních demokratů pod vedením Rolfa Mützenicha vystoupit z jaderné dohody NATO, kterou označil za zbytečnou a zastaralou. Avšak podle šéfa NATO je dohoda o jaderném sdílení důležitým článkem v rámci zastrašovací politiky a ti, kteří by se jí chtěli vzdát, jen oslabují bezpečnost Aliance.

„Zatímco NATO vidí svoje vlastní jaderné schopnosti primárně jako politický prostředek, Rusko pevně integrovalo svůj jaderný arzenál do své vojenské strategie,“ varoval Stoltenberg.

Kam dál?
Německo bude i nadále součástí amerického programu jaderného zastrašení (5.5. 2020) 

Zdroj: Defense News (USA) 

---

Slovenští představitelé stvrdili ukotvení Slovenska v NATO a EU: jsou nejlepší cestou

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, předseda Národní rady Slovenské republiky Boris Kollár a premiér Igor Matovič podepsali společné prohlášení o mezinárodně-politickém, evropském a bezpečnostním směřování Slovenska. V prohlášení představitelé Slovenska deklarovali příslušnost Slovenské republiky k mezinárodním a bezpečnostně-politickým organizacím, Evropské unii a Severoatlantické alianci. Členství v těchto organizacích je podle jejich slov „nejlepší cestou pro úspěšné, prosperující, sociálně spravedlivé a bezpečné Slovensko.“

V prohlášení signatáři také deklarují aktivní a otevřené vystupování při obraně hodnot demokratické a svobodné společnosti, právního státu a mezinárodního práva. Také se vymezují proti šíření dezinformací a propagandy cizích mocností.

Lídři Slovenska mimo jiné v dokumentu slibují aktivní spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, hovoří o plnění závazků o kolektivní obraně NATO, zdůrazňují nutnost udržení bezpečného Slovenska a potřebu přijmout novou bezpečnostní a obrannou strategii.

Zdroj: SME (Slovensko)

---

Německo přemýšlí o ozbrojení svých bezpilotních letounů Heron

V současné době německý bundeswehr užívá bezpilotní letouny pouze k průzkumné činnosti, nikoli k podpoře bojových operací pomocí náletů na nepřátelské cíle. To by se mohlo brzy změnit. Německá vláda začala debatu o možnosti ozbrojení dronů pro bojové účely vystoupením náčelníka generálního štábu generála Eberharda Zorna. Diskuze by měla zahrnovat nejen bezpečnostní experty, ale také náboženské, etické a právní experty.

Lze očekávat, že největší odpor vzejde ze strany německé levice a od Zelených. Němečtí politikové se téměř celé desetiletí této debatě vyhýbají. Podle vojenské expertky Ulrike Franke z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy právě kontroverzní užití bezpilotních letounů Američany bránilo racionální diskuzi o ozbrojení dronů v Německu. Bezpilotní americké letouny jsou používány při boji s terorismem a zabily stovky teroristů, ale i civilistů v Pákistánu, Afghánistánu a dalších zemích.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Ruské vojenské cvičení v Arktidě vyvolává úžas i obavy

Nejnovější ruské vojenské cvičení v Arktidě vyvolalo pozdvižení mezi bezpečnostními a diplomatickými komunitami zejména v Kanadě, která také vlastní ostrovní řetězec na dálném severu Arktidy. Podle ruského ministerstva obrany a zpráv ruských medií mělo cvičení otestovat výdrž nového vybavení pro operace v extrémních podmínkách.

Ruští parašutisti v rámci cvičení vyskočili z výšky deseti kilometrů a poté provedli třídenní bojové cvičení. Kanadská bezpečnostní expertka Andrea Charron ruské cvičení označila jako neuvěřitelný a mimořádný projev výdrže ruských vojáků v tak nehostinném prostředí, ocenila i ruskou logistiku, odvahu a vynalézavost. Zároveň však říká, že se cvičení mohlo Rusům hodit k odvedení pozornosti od domácích problémů se zvládáním pandemie covid-19.

Tvrzení Andrey Charron doplňuje bezpečnostní expert z univerzity v Calgary Rob Huebert, který vnímá cvičení jako jasný důkaz ruského odhodlání stát se hlavní vojenskou silou v Arktidě. Přestože je riziko ozbrojeného konfliktu na dálném severu nízké, je podle Charron nutné, aby západní armády rozhodly, zda je pro ně nutné si také osvojit schopnosti pro boj v Arktidě.

Kam dál?
Arktidu nedáme, vzkazuje NATO Rusům velkým cvičením v Norsku (29.10. 2018)

Zdroj: CBC (Kanada) 

---

Covid-19: Turecko posílá pomoc, snaží se napravit vztahy se Západem

Turecko se snaží pomocí lékařské diplomacie napravit poškozené vztahy se spojenci v Severoatlantické alianci, Evropské unii, ale také s Ruskem a dalšími státy Blízkého východu.
Turecká diplomacie vyslala zdravotní prostředky a zdravotnické týmy do zemí postiženými koronavirovou pandemií i přesto, že samo Turecko svádí těžký boj s covid-19.

Turecké vztahy se Západem byly poškozeny zejména kontroverzním nákupem ruského systému raketové obrany S-400, nebo sporem o západní sankce vůči Íránu. Turecko doufá, že rozesílání dobra v podobě zdravotní pomoci může poskvrněné vztahy narovnat.

Podle ředitelky programu Tureckých studií think tanku Blízkovýchodní institut Gonul Tol jsou turecké problémy se sousedy a západními spojenci natolik vážné, že je pár symbolických kroků v podobě lékařské diplomacie nevyřeší.

Kam dál?
Spory mezi Tureckem a NATO kvůli S-400 přetrvávají (27.1. 2020)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)