Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Scheffer: Kanada není v Afghánistánu sama

Vydáno 26.02.2007

Scheffer: Kanada není v Afghánistánu sama
Kanada by měla pokračovat ve své dosavadní činnosti v Afghánistánu. Opatrně o to požádal generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer, který se též snažil Kanaďany ujistit, že bojová zátěž v Afghánistánu neleží pouze na nich. Reagoval tak na kanadské stížnosti, že pouze několik členů NATO poslalo své vojáky do Afghánistánu bojovat a umírat, zatímco ostatní, především evropské země se soustředí na rekonstrukci v klidných oblastech.

Tyto státy však podle Scheffera jednak čelí hrozbě bomb umisťovaných povstalci na silnice a jednak operace na jihu často podporují bojovými lety. Kanada má v současnosti v Afghánistánu na 2 500 vojáků, téměř všechny v provincii Kandahár.

Opoziční liberálové však prohlašují, že pokud vyhrají volby v únoru 2009, kanadské vojáky z bojů stáhnou. To doporučuje i zpráva senátního výboru, pokud se další členské země NATO nezapojí více.

Čtěte také:
Kanada zváží svoji roli v Afghánistánu
Německo schválilo letadla pro Afghánistán

Zdroj: Globe and Mail (Kanada)

---

Vojenské spory přispěly k demisi Prodiho
Neshody ohledně italského přispění do mise NATO v Afghánistánu a rozšíření americké vojenské základny v severní Itálii donutily italského premiéra Romana Prodiho podat demisi. Příčinou bylo těsné zamítnutí vládního návrhu na směřování zahraniční politiky, v němž je zachování vojenských jednotek v Afghánistánu ústředním bodem. Prodi, který před devíti měsíci převzal premiérský úřad po Silvio Berlusconim, po svém nástupu stáhl italské vojáky z Iráku, ale podpořil vojenskou přítomnost v Afghánistánu i navzdory nesouhlasu levicových koaličních stran.

Debata o zahraničních misích a postoji k americké zahraniční politice se zintenzivnila po Prodiho rozhodnutí, kterým umožnil rozšíření americké základny ve Vicenze o 1 500 vojáků a část nedalekého nepoužívaného vojenského letiště. Proti tomuto rozhodnutí však ve Vicenze protestovalo na 70 tisíc lidí, v jejichž čele stáli představitelé některých koaličních stran.

Čtěte také:
Itálie v Afghánistánu zůstane, ale bez posil

Zdroj: Defense News (USA)

---

Britové posilují v Afghánistánu
Velká Británie vyšle do Afghánistánu další bojové uskupení o síle 1 500 vojáků, které se tak za několik měsíců bude moci zapojit do bojů proti Talibanu. Dnes by to měla oznámit britská vláda, která se rozhodla vyslat své jednotky poté, co ostatní členové Aliance poskytnutí pěchoty do bojů na jihu Afghánistánu zamítli. Počet britských vojáků v Afghánistánu tak vzroste zhruba na 7 tisíc.

Bojová skupina vybavená pancéřovanými vozidly a helikoptérami by měla dorazit do Afghánistánu v květnu, kdy převezme velení nad jeho jižní oblastí britský generál Jacko Page. Tato skupina vytvoří záložní síly, které budou moci být vyslány do jakékoliv části jižního Afghánistánu, kde už nyní působí pět tisíc Britů.

Čtěte také:
NATO by mělo splnit své afghánské sliby
Místo do Iráku američtí vojáci jdou do Afghánistánu

Zdroj: Australian (Austrálie)

---

NATO znepokojeno situací v Kosovu
Severoatlantická aliance se obává o bezpečnost v srbské provincii Kosovo. Tam byli při nedávných protestech proti plánu na budoucí status této provincie zabiti dva demonstranti a poškozena tři vozidla OSN. Uvedl to admirál Harry Ulrich, velitel sil NATO v jižní Evropě, který se zavázal k rázné odpovědi na jakékoli další nepokoje, které jsou "kontraproduktivní a opravdu zhoubné pro budoucnost Kosova".

Napětí mezi menšinovými Srby a etnickými Albánci vzrůstá s tím, jak se blíží konec vyjednávání o budoucnosti provincie, které se dostalo do slepé uličky. Podle návrhu zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho by Kosovo mělo získat mezinárodně kontrolovanou autonomii včetně některých prvků státnosti.

S návrhem OSN však nejsou spokojeni extremisté z obou stran, proti kterým je však připraveno zasáhnout 16 tisíc vojáků mírových sil NATO.

Čtěte také:
NATO nepřipustí žádné násilí v Kosovu
Napětí v Kosovu, politici vyzývají ke klidu

Zdroj: Serbianna (USA)

---

Napětí mezi Ruskem a USA se mírní
Ministři zahraničí Ruska a USA mírnili obavy z návratu studené války. Ty vyvolalo prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že Washington podporuje celosvětové závody ve zbrojení. Americká ministryně Condoleezza Rice a její protějšek Sergej Lavrov však nebyli schopni překonat neshody ohledně plánovaného amerického protiraketového systému v Evropě.

Lavrov napsal do amerických novin, že poznámky prezidenta Putina byly špatně interpretovány, protože Putin chtěl pouze projevit nesouhlas s postupem USA, které uplatňují svou sílu bez ohledu na ostatní země. Rice též prohlásila, že USA s Ruskem spolupracují na několika frontách, aby zabránily atomovému terorismu.

Čtěte také:
Putin ostře kritizoval USA a NATO

Zdroj: Boston.com (USA)

ivn natoaktual.cz