„Tři desetiletí po Daytonské mírové dohodě vám mohu říci: NATO záleží na stabilitě tohoto regionu a bezpečnosti Bosny a Hercegoviny,“ prohlásil Rutte.

Jeho slova zazněla jen několik dní poté, co prezident bosenskosrbské entity Republika srbská Milorad Dodik předložil návrhy nových zákonů, které mají zakázat činnost celostátních bezpečnostních a soudních institucí na přibližně polovině území Bosny a Hercegoviny. Tento krok byl reakcí na verdikt celostátního soudu Bosny a Hercegoviny, který 26. února odsoudil Dodika k jednomu roku vězení a na šest let mu zakázal politickou činnost. Soud rozhodl, že porušil zákon tím, že nerespektoval rozhodnutí vysokého představitele mezinárodního společenství, německého diplomata Christiana Schmidta.

Vysoký představitel v Bosně hraje klíčovou roli při řešení politických sporů a dohlíží na provádění Daytonské mírové dohody, která byla podepsána v roce 1995 s cílem ukončit válku v zemi. Tato dohoda přinesla mír mezi třemi hlavními etnickými skupinami – Bosňáky, Srby a Chorvaty – a rozdělila Bosnu a Hercegovinu na dvě autonomní entity: Republiku srbskou a Bosensko-chorvatskou federaci, které částečně podléhají zastřešující státní vládě. Některé části dohody navíc fungují jako ústava země.

Dodik rozsudek odmítl s tím, že je „protisrbský“, a zároveň zpochybnil legitimitu vysokého představitele Schmidta. Napjatá situace vyvolala obavy z možných incidentů, které někteří přirovnávají k událostem z počátku roku 1992, jež vedly k vypuknutí války v tehdejší Jugoslávii.

Zdroj: Euronews(Francie)