Ve svém projevu v Londýně Rutte prohlásil, že NATO potřebuje „kvantový skok v kolektivní obraně“, který zahrnuje rozsáhlé přezbrojení a modernizaci sil s cílem odradit stále více militarizované Rusko.

„Nebezpečí nezmizí ani v případě, že válka na Ukrajině skončí,“ zdůraznil Rutte. Tím reflektoval přesvědčení, že Kreml se nehodlá demilitarizovat, i kdyby v budoucnu přistoupil na příměří nebo mírovou dohodu s Kyjevem. Rutteho výroky vyvolaly okamžitou reakci Moskvy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že NATO se tímto novým plánem „projevuje jako nástroj agrese a konfrontace“.

Západní vojenští plánovači upozorňují, že Rusko si i nadále udržuje aktivní, zkušenou armádu čítající více než 600 000 vojáků, přičemž výdaje na obranu se pohybují kolem 6,5 % HDP. Vzhledem k těmto kapacitám by Moskva mohla být schopná ohrozit východní křídlo NATO během méně než pěti let.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)