„Poslední podobnou situaci jsme viděli pravděpodobně při sovětské invazi do Afghánistánu. Tehdy Západ a Pákistán podporovali mudžahedíny a každý si tam zkoušel prosadit své zájmy,“ uvedl renomovaný historik studené války Sergej Radčenko.
Dnes obě strany při získávání podpory zdůrazňují ideologické argumenty. Ukrajina tvrdí, že bojuje za demokracii. A Rusko tvrdí, že vede křížovou výpravu proti tzv. americké hegemonii a kolektivnímu Západu.
Téměř tři roky od začátku konfliktu se válka podobá spíše vyčerpávající první světové válce než vysoce technologické třetí světové válce. „Bez podpory Severoatlantické aliance Ukrajina nepřežije, ale bez čínské podpory by Rusko muselo omezit své ambice,“ tvrdí ředitel Carnegieho centra pro Rusko a Eurasii Alexandr Gabujev.
Další vývoj války závisí na geopolitických změnách ve Spojených státech amerických, v Evropě, na Blízkém východě nebo v indo-pacifickém regionu. „Dokud válka pokračuje, existuje riziko, že se do ní zapojí další hráči,“ varuje Radčenko.
Zdroj: Politico (Belgie)
tisknout