Při tom upřednostňuje zájmy Kremlu. Poté, co zemřel vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, se skupina hlouběji začlenila do ruských státních struktur.

Příkladem je i jejich začlenění do tzv. Afrického sboru, který je pod kontrolou ruského ministerstva obrany. Název Africký sbor odkazuje na expediční jednotku nacistického Německa, která za druhé světové války operovala v severní Africe.

Wagnerova skupina byla pro Rusko vždy naprosto klíčová, protože fungovala po boku oficiálních diplomatických kanálů Ruska.

„Ruský stát chtěl mít kontrolu nad žoldnéři, ale nechtěl zasahovat do stávajících personálních struktur v terénu,“ poznamenal vedoucí programu Sahel nadace Konrada Adenauera Ulf Laessing. Podle Laessinga si Africký sbor Wagnerova skupina převzala.

Wagnerova skupina poskytuje tzv. balíčky přežití pro režimy v Mali, Burkině Faso a Nigeru. Tyto balíčky zahrnují nejen vojenskou ochranu a strategickou podporu, ale i technologie, jako jsou systémy protivzdušné obrany, které nejsou potřeba k boji s terorismem. Slouží spíše na ochranu režimů. Žoldnéři však nejsou jediným nástrojem, který Rusko používá k ovlivňování politiky na africkém kontinentu.

Rusko se snaží šířit protizápadní propagandu prostřednictvím sociálních i klasických médií a provozuje řadu kulturních institucí, jako je Ruský dům v hlavním městě Středoafrické republiky Bangui. Velká aktivita Wagnerovy skupiny může do budoucna posílit vazby mezi Ruskem a dalšími africkými státy, které hledají podporu mimo Západ.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)