Návrh, o němž by se mělo rozhodnout na aliančním summitu v Haagu 24.–25. června, počítá s tím, že 3,5 % HDP půjde na tvrdé obranné výdaje jako jsou tanky, munice a podobně a 1,5 % na širší výdaje „související s obranou“, mezi které by mohly patřit i nové nákupy pro Ukrajinu či investice do jejího zbrojního průmyslu. Hodnota darované techniky ze stávajících zásob se do cíle započítávat nebude, neboť byla již jednou vykázána při svém pořízení.

Naopak budoucí objednávky, které darovanou výzbroj nahradí, se do hlavní složky výdajů započítají. Nevojenská pomoc, například humanitární nebo pomoc s obnovou ukrajinské energetické sítě, součástí obranných výdajů být nemá.

Podle dvou zdrojů je zařazení pomoci Ukrajině do obranného rozpočtu logické, protože „vyzbrojování Ukrajiny má přímý a pozitivní dopad na bezpečnost NATO“. Roste i zájem o tzv. dánský model, kdy spojenci nevyčleňují techniku ze svých zásob, ale nakupují výzbroj pro ukrajinskou armádu přímo od ukrajinských výrobců. To posiluje nejen ukrajinskou armádu a její schopnost odrážet ruské útoky, ale také ukrajinský obranný průmysl, který hraje při obraně země nezastupitelnou roli.

Zdroj: Euractiv (Belgie)