Varšava letos plánuje investovat do armády přes čtyřicet miliard eur, přičemž domácí podniky získají jen malý podíl. Často proto, že nedokážou nabídnout ekvivalent zahraniční techniky.

Polským premiérem Donaldem Tuskem prosazovaná snaha o posílení vlastní výroby tak naráží na dlouhodobý problém – chybějící technologie i kapacity, jejichž rozvoj by vyžadoval mnoho let a obrovské investice. „Zrychlení bude nutné, ještě více, ještě v kratším čase,“ řekl koncem minulého měsíce polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

„Polsko už nebude jen obrovskou kasičkou pro zahraniční firmy a spojenecké státy, pokud jde o utrácení peněz na výzbroj, obranu a bezpečnostní infrastrukturu,“ řekl premiér Donald Tusk. Ovšem historické dědictví Varšavské smlouvy i desetiletí podfinancování způsobily, že polské státní závody teprve dohánějí základní modernizaci. Zbrojovka PGZ, páteř domácího sektoru, dokáže vyrábět vozidla, radary či krátkodosahové systémy, nikoliv však pokročilé rakety, ponorky nebo moderní tanky.

Průmysl proto hledá oblasti, kde může uspět – zejména v dronech. Varšava plánuje během následujících měsíců spustit první prvky celostátní zdi proti dronům založené na polských radarech, vozidlech a odpalovačích navázaných na americký systém řízení velení. „To by mohla být první skutečná terénní protidronová bariéra v Evropě,“ řekl Arkadiusz Bąk, místopředseda PGZ.

Zbrojní rozmach nicméně rychle nenapraví dekády zanedbání. I když Polsko usiluje o to, aby více výdajů zůstalo doma, dovoz špičkových zbraní toto úsilí oslabuje. Země využívá evropské půjčky na nákup dronů a snaží se propojit domácí výrobu s partnery, jako jsou Hyundai Rotem či Hanwha Aerospace. V dlouhodobém horizontu však podle expertů bude pro Polsko téměř stejně důležité ovlivňovat evropská pravidla obranného trhu, jako rozšiřovat vlastní výrobu.

Zdroj: Politico (Brusel)