Podle deníku by bez modernizace infrastruktury mělo NATO potíže s obranou regionu. Polsko modernizaci své části dálnice Via Baltica dokončilo na konci září, zatímco Litva plánuje úsek z Polska do města Kaunasu dokončit v příštím roce, ale přesný termín na dostavení infrastruktury není stanoven.

„Infrastruktura silnic pro vojenskou mobilitu je problematická. Nicméně nejdůležitější je, že se dokončuje úsek Via Baltica vedoucí do Kaunasu,“ uvedl litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas. „V našich obranných plánech jsou nejdůležitější silnice vedoucí k našim hlavním vojenským cvičištím,“ dodal Kasčiūnas a nemůže prý souhlasit s tvrzením Polska, že Via Baltica je hlavní tepnou pro mobilitu NATO v případě války.

V pobaltských zemích se však objevují obavy, že by modernizace silnic nevyřešila problém v případě války, kdy by byly zaplněny lidmi prchajícími před válkou a vojenskou technikou.

Pobaltské státy proto mají alternativní trasy pro mobilitu, a to zejména po vstupu Finska a Švédska do NATO. Tito členi Aliance otevřeli nové možnosti pro přesun spojenců. Média sousedních zemí Pobaltí také upozorňují na zpoždění projektu Rail Baltica, který by měl za pomoci vlakové dráhy dlouhé 870 km propojit Evropu a pobaltské státy.

Zdroj: LRT (Litva)