Tento trend souvisí s rychlým posilováním armády po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, přičemž Polsko plánuje zvýšit počet vojáků a záložníků až na 500 tisíc do roku 2039. Bez vyššího zapojení žen by podle expertů nebylo možné tohoto cíle dosáhnout.

Větší zapojení žen začalo po vstupu Polska do Severoatlantické aliance v roce 1999, kdy se otevřely vojenské akademie a vznikly podmínky pro jejich širší uplatnění.

Postupně se zlepšovala i institucionální podpora, přesto armáda dlouho nedokázala reflektovat specifické potřeby žen. Situace se začala měnit zejména po roce 2014 v souvislosti s rostoucími bezpečnostními hrozbami.

Navzdory růstu počtu žen přetrvávají problémy spojené s kariérním postupem a pracovním prostředím. Některé vojákyně upozorňují na omezené možnosti povýšení či nevhodné zacházení, přičemž obavy z dopadů na kariéru často brání podávání stížností. Armáda zavedla mechanismy ochrany oznamovatelů, důvěra v jejich fungování je však omezená.

Další překážkou je slaďování služby s rodinným životem, zejména kvůli nedostatku podpory v oblasti péče o děti. Přestože existují nové iniciativy na podporu vojenských rodin, jejich praktický dopad je podle některých vojákyň omezený. Zároveň přetrvávají strukturální bariéry, například absence žen ve vysokých velitelských funkcích, což odráží pomalé změny v tradičně patriarchální kultuře armády.

Zdroj: TVP World (Polsko)