Nová trať, dlouhá 870 kilometrů, se přizpůsobuje evropskému standardu rozchodu kolejí a má strategický význam i pro obranu. V případě napadení by mohla umožnit rychlý přesun vojáků a těžké techniky ze západu na východ.

„Z vojenského hlediska by tanky mohly být v Rize z Ruska za pár hodin,“ varoval lotyšský projektant Guntis Áboltinš-Áboliňš.

Přestože hlavním cílem projektu zůstává lepší propojení pobaltských států s jednotným evropským trhem, jeho obranný rozměr vystupuje do popředí s pokračující ruskou agresí proti Ukrajině. „Měli bychom k tomu přistupovat strategicky,“ dodal Áboltinš-Áboliňš s výzvou ke kompletní přestavbě sítě na evropský rozchod.

Projekt však čelí výraznému prodražení – náklady vzrostly ze šesti na 24 miliard eur, a i přes dotaci Evropské unie (EU) ve výši až 85 % chybí 11 miliard. Vznikne tak úspornější verze – s převážně jednostopou tratí a menším počtem protihlukových stěn. Koordinátorka dopravního koridoru Severní moře–Balt při Evropské unii Catherine Trautmann je přesto optimistická: „Rail Baltica je projekt, který si evropskou podporu zaslouží. Jednáme i o půjčce od Evropské investiční banky. Vlaky v roce 2030 určitě pojedou.“

Zdroj: Euronews(Francie)