Ještě jako komentátor konzervativní televizní stanice Fox News chválil politické instinkty amerického prezidenta Donalda Trumpa, což se Trumpovi i příznivcům jeho hnutí Make America Great Again obzvlášť líbilo. Hegseth se mezitím stal šéfem amerického ministerstva obrany a na Trumpův popud si začal říkat ministr války. O to větší pozornost proto vzbuzují jeho výroky, které se pohybují na hraně mezinárodního práva.

Začátkem března na tiskové konferenci k válce s Íránem označil pravidla pro nasazení amerických vojáků v operacích za „hloupá“, a zpochybnil tak normy, které mají bránit páchání válečných zločinů. V polovině března pak prohlásil, že v Íránu nebudou mít Američané „žádné slitování pro nepřátele“.

Podle Jacqueline Hellman, odbornice na mezinárodní právo z Universidad Complutense de Madrid, by takový výrok ve vojenském kontextu mohl znamenat, že by byli zabíjeni i ti, kteří se vzdali. Hellman zároveň upozornila, že podobné prohlášení by mohlo být považováno za válečný zločin, pokud by bylo formulováno jako rozkaz a vedlo by k odpovídajícím krokům ozbrojených sil.

Není to přitom poprvé, co kritici spojují Hegsetha s možnými válečnými zločiny. Během útoků americké armády na lodě podezřelé z pašeráctví z Venezuely se objevila tvrzení, že Hegseth nařídil, aby údery byly smrtící. To následně vedlo k obviněním, že kontroverzní letecké údery na loď v Karibiku, při nichž zahynuli dva přeživší z prvního útoku, byly provedeny právě na základě tohoto rozkazu. Hegseth však důrazně popřel, že by vydal příkaz k zabití.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)