Rijád se kvůli nejistotě ohledně spolehlivosti amerického bezpečnostního deštníku snaží diverzifikovat svá bezpečnostní partnerství, zatímco Turecko posiluje svou regionální roli a Pákistán usiluje o prohloubení strategického vlivu na Blízkém východě. Dohoda zároveň formalizuje již existující vojenskou spolupráci a může Pákistánu otevřít širší přístup k saúdskoarabskému financování a tureckým vojenským technologiím.

V Indii pakt vyvolal debatu o dopadech na bezpečnostní rovnováhu i na vztahy s klíčovými partnery v Perském zálivu. Bývalý indický velvyslanec v Pákistánu Ajay Bisaria i další analytici nepředpokládají, že by dohoda zásadně změnila dynamiku případného indicko-pákistánského konfliktu, neboť Rijád by v takové situaci vystupoval spíše jako zprostředkovatel než vojenský obránce Islámábádu. Bezprostřednější obavou pro Dillí však může být, že saúdskoarabské finanční zdroje a turecké technologie včetně dronů, střel či systémů elektronického boje časem výrazně posílí vojenské schopnosti Pákistánu.

Indický strategický expert C. Raja Mohan dohodu vnímá především jako varování, že rostoucí ekonomické a energetické zájmy Indie v Zálivu a Rudém moři nejsou dostatečně podpořeny její vlastní vojenskou přítomností. Mluvčí indického ministerstva zahraničí Randhir Jaiswal potvrdil, že Nové Dillí důsledky dohody detailně vyhodnocuje z pohledu národní bezpečnosti. Analytici proto doporučují prohlubovat dvoustrannou bezpečnostní, zpravodajskou i námořní spolupráci se Saúdskou Arábií a dalšími státy regionu, aby nová role Pákistánu nevedla k jeho nepřiměřenému vlivu v Zálivu.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)