Cílová hodnota se má pohybovat kolem 5 % HDP. Tento požadavek vznesl americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Bruselu na začátku letošního roku.

V současnosti NATO při hodnocení obranných výdajů zohledňuje například nákupy vojenské techniky, výstavbu infrastruktury, zahraniční operace, platy vojáků a jejich důchody. Nezapočítává se však například vojenská pomoc Ukrajině, přestavba dopravní infrastruktury pro vojenské účely, civilní vývoj technologií dvojího využití nebo ochrana kritické infrastruktury.

Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje kombinovaný cíl: zvýšit klasické obranné výdaje na 3,5 % HDP a přidat dalších 1,5 % pro širší bezpečnostní výdaje – dohromady tedy 5 %. Nová definice by mohla lépe odrážet, jak různé sektory společnosti a průmyslu přispívají k bezpečnosti – například prostřednictvím technologického vývoje. Společný cíl pro všechny členy NATO by mohl být prezentován jako součást nové doktríny „sdílené odpovědnosti“, která by zahrnovala i pomoc Ukrajině nebo kroky vedoucí k odstřižení od ruské ropy a plynu.

Dosažení nového cíle – tedy téměř zdvojnásobení současných průměrných výdajů – by přiblížilo NATO k výdajovým úrovním, jaké mají Rusko a Čína. Rusko v současnosti investuje do obrany přibližně 6,7 % svého HDP, zatímco Čína letos plánuje obranné výdaje ve výši 7,2 % HDP.

Zdroj: Euractiv(Belgie)