Berlín proto posiluje spolupráci s Tureckem, které považuje za klíčového spojence v Severoatlantické alianci. Právě obrana byla hlavním tématem říjnového jednání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a německého kancléře Friedricha Merze. Turecký zbrojní sektor zažívá rozmach – společnosti Baykar, Aselsan, TAI a Roketsan se poprvé dostaly mezi stovku největších světových zbrojovek.

Od roku 2027 má turecká firma Repkon vyrábět v Německu dělostřeleckou munici NATO, používanou i na Ukrajině. Spolupráci obě strany vnímají jako výhodnou – Turecko má druhou největší armádu v Alianci a rozvíjí moderní technologie, zatímco Německo hledá způsoby, jak posílit své kapacity. Ankara se zároveň snaží zapojit do programu Evropské unie SAFE (Bezpečnostní akce pro Evropu), který má podpořit obranný průmysl EU investicemi až 150 miliard eur.

„Válka na Ukrajině ukázala, že NATO má nedostatečnou produkci munice. Od začátku války se především evropské země snaží zvýšit svou výrobní kapacitu,“ uvedl turecký obranný analytik Caglar Kurc.

Turecko se stalo významným výrobcem bezpilotních letounů, které využívají mimo jiné Ukrajina, Polsko či Rumunsko. Podle německých představitelů by Berlín měl o turecké drony rozhodně projevit zájem, neboť představují oblast, v níž je Turecko technologicky napřed. Navzdory přetrvávající kritice stavu demokracie v zemi se vztahy obou států zlepšují a Berlín vnímá Ankaru jako partnera, bez něhož se evropská obrana neobejde.

„Protože Turecko je zároveň jedním z největších partnerů NATO a klíčovým hráčem na Blízkém východě a na Kavkaze, jsou hlubší obranné a průmyslově-politické vztahy rozhodně výhodné z hlediska společných bezpečnostních zájmů,“ uvedl německý expert na obranu Benedikt Meng.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)