Největší podporu má ve státech sousedících s Ruskem – v Estonsku (50 %) či ve Finsku a Litvě (shodně 46 %). Naproti tomu v Itálii, Bulharsku či Slovinsku se pohybuje okolo 12–14 %.

Analytik Daniel Fiott z bruselského Centra pro bezpečnost, diplomacii a strategii kritizuje politické představitele, že volí neúčinnou rétoriku. „Lidi v západní a jižní Evropě nepřesvědčíte, že ruská vojska přistanou v jejich hlavních městech. Ale ve státech na východní a střední frontové linii je to přesně ten strach, který občané pociťují,“ uvedl.

Fiott navíc upozorňuje, že v době ekonomické nejistoty se lidé obávají, že vyšší vojenské výdaje budou na úkor zdravotnictví, školství či sociálních služeb.

Právě tyto oblasti označili Evropané v průzkumu za své hlavní priority – zdravotnictví a vzdělávání uvedlo 49 % respondentů, klima a životní prostředí 38 %, následované tvorbou pracovních míst – 31 % a dostupným bydlením – 27 %. Naopak turismus a kulturní dědictví skončily s pouhými 12 % jako nejméně preferované oblasti veřejných investic.

Zdroj: Euronews (Belgie)