Plán počítá s vytvořením krizového rozhodovacího fóra lídrů za účasti Británie, Kanady, Norska či Ukrajiny a se zavedením mechanismu rychlých konzultací při hybridních útocích, inspirovaného článkem 4 Severoatlantické aliance. Opatření by členským zemím umožnilo koordinovat unijní reakci na stupňující se sabotáže, kyberútoky či narušení vzdušného prostoru pod prahem přímého vojenského střetu.

Iniciativa vyvolala obavy v centrále NATO, jež dlouhodobě varuje před zbytečným zdvojováním struktur a zdůrazňuje svou nezastupitelnou roli v kolektivní obraně. Alianční diplomaté upozorňují, že Brusel spojence předem neinformoval a že unijní konzultační protokol postrádá vazbu na klíčový článek 5 o vojenské pomoci, kvůli čemuž zůstane pouhým diskusním klubem. Záměr kritizují také státy na východním křídle v čele s Estonskem, podle nichž může vyslat nebezpečný signál o nahrazování Aliance, i partneři mimo EU jako Turecko, jež se obává svého vyloučení.

Nový unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius námitky mírnil s tím, že Brusel nechce Alianci podkopat, ale vybudovat vlastní obrannou architekturu spolupracující se stávajícími strukturami. Kritici z řad bývalých představitelů NATO nicméně namítají, že vznik dalších institucí nevyřeší hlavní evropský problém, kterým je nedostatek reálných vojenských kapacit a politické vůle účinně odstrašit Rusko.

Zdroj: Politico (Belgie)