Dohoda z roku 2010 omezovala počet rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1 550 pro každou stranu a zaváděla mechanismy transparentnosti, včetně výměny dat a inspekcí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese její konec znamená vážný moment pro mezinárodní mír a bezpečnost, poukázal také na riziko absence závazných limitů na největší jaderné arzenály.

Smlouva byla jedním z pilířů kontroly jaderných zbraní a její zánik zapadá do širšího trendu rozpadu podobných dohod, jako byly smlouvy INF, Open Skies či CFE. Přestože Rusko její plnění před třemi lety formálně pozastavilo, obě strany ji podle dostupných informací nadále dodržovaly. Nyní však Moskva dává najevo, že se již necítí být vázána jejími ustanoveními.

Spojené státy i Rusko modernizují své jaderné síly a rozvíjejí nové technologie, včetně hypersonických zbraní. Washington prosazuje, aby budoucí dohoda zahrnovala také Čínu, zatímco Moskva požaduje zapojení Francie a Velké Británie. Odborníci upozorňují, že kombinace technologického vývoje a politického napětí výrazně ztěžuje dosažení nové dohody a zvyšuje riziko nestabilnějšího a nebezpečnějšího období.

Zdroj: BBC (Velká Británie)