Dokument uvádí, že hybridní kroky mohou zásadně sloužit k přípravě vojenské konfrontace. Kybernetické operace či vlivové kampaně proto nebere jen jako „tlak v pozadí“, ale zasazuje je přímo do logiky vojenské eskalace.

Tento předpoklad má konkrétní důsledky pro německé plánování: Německo je v něm vykresleno jako operační základna a tranzitní koridor pro jednotky NATO, které by se v případě krize mohly rychle dostat pod tlak – mimo jiné kvůli roli země jako hlavního uzlu Aliance pro přesun a udržování sil.

Čtyřiadvacetistránkový dokument je klasifikován jako tzv. odlehčená verze plánu. Jeho cílem je sladit postupy civilních i vojenských aktérů a vymezit roli Německa jako tranzitního uzlu pro spojenecké síly.

OPLAN zároveň stanovuje pětifázový model eskalace – od včasné detekce hrozeb a odstrašování přes národní obranu a kolektivní obranu NATO až po obnovu po konfliktu. Podle dokumentu se Německo v současnosti nachází v první fázi, která se soustředí na budování společného obrazu hrozeb, koordinaci napříč státní správou a přípravu logistických i ochranných opatření.

Zdroj: Politico(USA