Týká se to i tlumočníků, řidičů a dalších civilních zaměstnanců, kteří v zemi pracovali pro německou armádu.
Německo již dříve několikrát zdůraznilo, že se o spolupracující Afghánce postará. Například loni v červnu se německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer nechala slyšet, že „cítí hluboký závazek Německa nenechat tyto lidi bez pomoci, až německé jednotky konečně opustí Afghánistán“.
Současná dohoda mezi ministerstvy zahraničí, obrany, vnitra a rozvoje, která měla jejich ochranu zprostředkovat, má ovšem závažnou trhlinu. Vztahuje se pouze na ty, kteří pro Němce pracovali do roku 2019. Pokud vzájemnou spolupráci ukončili dříve a o ochranný azyl si nepožádali, například z důvodu, že se v dané době cítili v domovské zemi bezpečně, smlouva se na ně nevztahuje. Nezdá se přitom, že by se toto pravidlo mělo měnit. Podle zástupců německé vlády byli všichni afghánští zaměstnanci s tímto pravidlem srozuměni a měli na podání žádosti dostatek času.
Zdroj: Der Tagesspiegel (Německo)
