„Otázky personálu a jeho rozšiřování zůstávají ústřední výzvou pro bundeswehr, pokud má dále posilovat své schopnosti,“ uvádí se ve zprávě.

Německo se snaží zvýšit výdaje na obranu i počet vojáků mimo jiné v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a také na výzvy Spojených států, aby Evropa v rámci NATO převzala větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost. Otte uvedl, že vzhledem ke zvýšené úrovni ohrožení a vládnímu cíli dosáhnout do poloviny 30. let přibližně 260 000 aktivních vojáků a dalších 200 000 záložníků, bude klíčové, aby plány na znovuzavedení nějaké formy vojenské služby byly úspěšné. Pokud by dobrovolná služba nestačila, dalším krokem by podle něj mohl být návrat k určité formě povinné služby.

Podle údajů bundeswehru má německá armáda v současnosti přibližně 186 000 aktivních vojáků – ať už ve službě na dobu určitou, neurčitou nebo v dobrovolném režimu. Dalších zhruba 60 000 záložníků bylo loni v pohotovosti. Technicky však Německo počítá také přibližně 860 000 vojenských veteránů jako potenciální záložníky, kteří by mohli být v případě krize povoláni.

V současnosti je mladým lidem rozesílán dotazník, který má zjistit jejich dostupnost a zájem o vojenskou službu. Cílem je zvýšit povědomí o armádě a podpořit dobrovolné vstupy. Německé právo by navíc teoreticky umožňovalo dočasné obnovení odvodů pro mnoho mladých mužů, protože základní vojenská služba byla v minulosti pouze pozastavena, nikoli zrušena.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)