Teprve od roku 2007 začal úřad systematicky zkoumat vlastní historii a otevřeně přiznávat, že až do konce 60. let byl výrazně ovlivněn touto personální kontinuitou. Postupná generační obměna vedla k zásadní proměně instituce.

Dnes BKA představuje klíčovou součást německého bezpečnostního systému a koordinuje činnost s policiemi jednotlivých spolkových zemí. Zaměřuje se na boj proti extremismu, terorismu, organizovanému zločinu a kyberkriminalitě a zajišťuje ochranu ústavních činitelů. Významnou zkouškou byla éra levicového terorismu spojeného s Frakcí Rudé armády (RAF). V reakci na rostoucí hrozby se výrazně zvýšil rozpočet i počet zaměstnanců, zejména po útocích z 11. září 2001.

BKA úzce spolupracuje s dalšími bezpečnostními složkami a podílí se na vyšetřování případů terorismu, špionáže či pravicového extremismu. Mezi známé kauzy patří vražda gruzínského občana v Berlíně, za níž podle soudu stál ruský stát, či odhalení teroristické skupiny Národní socialistické podzemí (NSU). Úřad je také mezinárodně propojen, zejména s Europolem, a působí prostřednictvím styčných důstojníků ve více než 50 zemích.

S rostoucím významem digitálních technologií čelí BKA novým výzvám, zejména v souvislosti s využíváním umělé inteligence. Vláda plánuje rozšířit jeho pravomoci, například umožněním využívání amerického softwaru Palantir. Tyto kroky však vyvolávají kritiku opozice i právní spory, přičemž německý ústavní soud již některé formy sledování označil za protiústavní.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)