Změna v politice vyplývá ze zpřísnění migrační politiky vlády kancléře Friedricha Merze.

Vláda chce podle koaliční dohody CDU/CSU a SPD omezit přesídlovací programy na minimum. Předchozí vláda slíbila přijmout určité skupiny Afghánců podle speciálně vytvořených seznamů. Šlo o aktivistky za práva žen, právníky, novináře a další osobnosti afghánské opozice. Podle německého ministra vnitra Alexandra Dobrindta jde o dědictví minulosti.

Omezení se nyní poprvé vztahují i na přesidlovací program pro místní zaměstnance německých institucí působících v minulosti v Afghánistánu. Z původních 220 lidí zůstává podle ministerstva nárok na přijetí už jen asi 90 lidem. Tento azyl je podmíněný bezpečnostní prověrkou. Celkově v Pákistánu stále čeká zhruba 1 800 Afghánců, z nichž asi tisíc má formální příslib přijetí. Do Německa se však často dostanou jen po úspěšné žalobě u soudu.

Humanitární organizace varují před hrozbou deportací ze strany Pákistánu a označují situaci za test důvěryhodnosti a lidskosti německé vlády. Podle vládních statistik přijalo Německo od převzetí moci Tálibánem v roce 2021 do dubna 2025 celkem čtyři tisíce místních zaměstnanců a téměř 15 tisíc jejich rodinných příslušníků.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)