Návrh rozděluje současnou vládní koalici. Ministr obrany Boris Pistorius (Sociálnědemokratická strana Německa) preferuje dobrovolnou vojenskou službu po vzoru Švédska doplněnou celonárodním náborem, přičemž povinná služba by byla zavedena jen v případě nedostatku dobrovolníků.

Konzervativní koalice stran Křesťanskodemokratická unie Německa (CDU) a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) známá také jen jako Unie však požaduje částečně povinný systém s náhodným výběrem branců. Pistorius tento přístup odmítá a dává přednost výběru podle fyzické způsobilosti a odborných dovedností. Neshody panují i v otázce růstu počtu vojáků. CDU/CSU požaduje konkrétní cíle navyšování stavu armády, zatímco SPD se chce zpočátku zaměřit na dobrovolnou službu a dlouhodobé zvyšování atraktivity služby.

Podle vojenského historika Sönkeho Neitzela, který se jako odborný svědek účastnil slyšení parlamentního výboru pro obranu, je čistě dobrovolný přístup nedostatečný k dosažení požadovaného počtu vojáků.

„Zavedení povinné vojenské služby by bylo naprosto nezbytné pro rychlé zvýšení počtu vojáků v bundeswehru,“ prohlásil Neitzel, ale zároveň připustil, že politicky to nyní není reálné. Aby bundeswehr dosáhl počtu 460 tisíc vojáků do roku 2035, bude muset každoročně přijmout zhruba osm tisíc nových rekrutů. Toto tempo může být příliš pomalé vzhledem k rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Ačkoli zatím nebylo dosaženo konečného výsledku, zákon by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2026.

Zdroj: Euronews (Francie)