Německo proto urychleně posiluje své ozbrojené síly a usiluje o vybudování nejsilnější konvenční armády v Evropě. Obranné výdaje mají vzrůst z 95 miliard eur v roce 2025 na 162 miliard v roce 2029, přičemž tento posun má výraznou podporu veřejnosti.

Součástí změny je i rozšíření vojenské přítomnosti v zahraničí, například v Litvě, kde Německo buduje stálé jednotky v rámci obrany východního křídla NATO. Německá armáda zdůrazňuje, že její role je nyní založena na spolupráci v rámci NATO a EU, nikoli na dominanci, což reflektuje historické zkušenosti země.

Zásadní proměna přístupu k obraně souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu i s oslabením důvěry v bezpečnostní garance USA. Německo proto uvolnilo rozpočtová pravidla a začalo více investovat do armády i domácí výroby zbraní s cílem dosáhnout větší strategické nezávislosti. Tento krok představuje zásadní zlom, protože země byla dlouhodobě velmi opatrná vůči zadlužování kvůli historické zkušenosti s hyperinflací z 20. let, která přispěla k nástupu nacismu; právě proto byla fiskální disciplína dosud pevnou součástí její politiky.

Bundeswehr plánuje navýšit počet vojáků ze současných zhruba 182 tisíc a posílit i rezervy. Současně roste zájem o službu v armádě, a pokud by nábor nenaplnil očekávání, může se znovu otevřít otázka obnovení branné povinnosti. Německo se tak postupně stává klíčovým aktérem evropské obrany, což oceňují například představitelé Polska či pobaltských zemí.

Zdroj: BBC (Velká Británie)