NATO zakročilo proti ruským lodím

Britské námořnictvo společně s dalšími loděmi Severoatlantické aliance zakročilo proti ruským vojenským lodím, které se přiblížily k britským břehům. Alianční lodě se k ruským plavidlům přiblížily a z bezpečnostních důvodů je doprovodily na jejich plavbě do Baltského moře. Podle Willa Pastona, který operaci velel, se ruské lodě chovaly během doprovodu spořádaně a bezpečně.

Nešlo přitom o první takovou plavbu ruských lodí blízko britského pobřeží. Podle Mathieua Boulèguea z think tanku Chatham House se Rusové snaží demonstrovat svou schopnost plavit se v potenciálně nehostinném prostředí, tedy v oblastech pod kontrolou NATO. Toto chování se pak stává zdrojem rostoucího napětí mezi oběma tábory. K jeho zmírnění nepřispěla ani nedávno uzavřená dohoda o obranné spolupráci mezi USA a Polskem, kterou Moskva odsoudila.

Kam dál?
Polsko oslavuje dohodu s USA, Německo se obává oslabení NATO (18.8. 2020)

Zdroj: Newsweek (USA)

---

Spojené státy chtějí obnovit sankce vůči Íránu. Jejich spojenci jsou proti

Ani soupeři ani spojenci Spojených států amerických nechtějí znovuzavedení sankcí vůči Íránu. Americký prezident Donald Trump tak zůstal v tomto ohledu na světové scéně osamocen. Podle Američanů Írán současnou jadernou dohodu a s ním spojenou rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů porušuje. Navrhují proto rezoluci novou. Čína, Rusko, Francie, Velká Británie ani Německo však s americkým pohledem nesouhlasí a jsou proti nové rezoluci, která by fakticky znamenala konec dohody s Íránem.
USA od dohody s Íránem, která byla uzavřena v roce 2015 a nabízela zrušení řady sankcí výměnou za zmrazení íránského jaderného programu, odstoupily v roce 2018. Trump ji dokonce nazval „nejhorší dohodou všech dob.“ Přesto mají podle ministra zahraničí Mika Pompea Spojené státy, jakožto původní signatář, do dohody právo mluvit. Ostatní signatáři s tímto názorem ovšem nesouhlasí.

Kam dál?
Úder na Írán? Žádná brnkačka. Na americké letouny čekají americké letouny (8.1. 2020)

Zdroj: CNN (USA)

---

Írán odhalil dvě nové řízené střely. Jedna nese jméno generála zabitého USA

Íránská státní televize ukázala dvě nové řízené střely ve výzbroji íránské armády. Jedna z nich nese jméno Mučedník hadži Sulejmání po generálu íránských revolučních gard Kásimu Sulejmáním, který byl zabit při americkém dronovém útoku v Bagdádu letos v lednu. Druhá střela pak nese jméno Mučedník Abú Mahdí. Pojmenována je po iráckém politikovi a veliteli iráckých milicí napojeném na Írán Abúovi Mahdím Muhanidisovi, který zahynul spolu se Sulejmáním.

Oznámení přišlo poté, co se Spojené státy americké neúspěšně pokusily o znovuzavedení sankcí vůči Íránu. Podle Íránu však není důvod k obavám a oba zbrojní programy označuje za čistě obranné.

Kam dál?
Američané zabili předního íránského velitele (3.1. 2020)

Zdroj: Fox News (USA)

---

Trump chce přivézt americké vojáky zpátky domů

Americký prezident Donald Trump při svém setkání s iráckým premiérem Mustafou Kázimím zopakoval, že chce v „co nejkratším čase“ americké vojáky z Iráku stáhnout.
„Rychlé stahování vojáků už nějakou chvíli probíhá a těšíme se na den, kdy už tam (v Iráku) žádní naši vojáci nebudou muset být,“ dodal. Přesné datum stažení veškerých amerických sil si ovšem Trump nechal pro sebe. Ministr zahraničí Mike Pompeo pouze dodal, že k němu doje „až bude jejich mise dokončena“.

Spojené státy provedly invazi do Iráku v roce 2003. V roce 2011 se sice ze země stáhly, ale v roce 2014 tam své vojáky opět vyslaly, tentokrát kvůli boji proti organizaci Islámský stát. Podle Amerického generála ve výslužbě Kennetha McKenzieho však alespoň část amerických vojáků v Iráku zůstane i nadále. „Myslím si, že budou chtít, abychom zůstali po jejich boku,“ řekl doslova poté, co se minulý měsíc setkal z Kázimím.

Kam dál?
Sýrie a Irák: transformace ozbrojených sil v přímém přenosu (31.7. 2020)

Zdroj: The Hill (USA)

---

Čína a Indie jednají o sporných hranicích. Kašmír. Společnou řeč však nenacházejí

Indičtí a čínští představitelé zahájili rozhovory, které mají za cíl ukončit potyčky na společných hranicích. Společnou řeč se jim však zatím najít nedaří. Nedávné boje v Kašmíru, který leží mezi Indií, Pákistánem a Čínou, byly nejtvrdší za posledních 45 let.

Kašmír je nyní rozdělen mezi Indii a Pákistán. V tamním pohoří se nachází ledovec, který je důležitým zdrojem vody pro široké okolí. Dále se zde má nacházet klíčová část čínského projektu Nové Hedvábné stezky. Indická část Kašmíru měla donedávna zvláštní autonomní status, především kvůli velké muslimské populaci, která indickou nadvládu nad územím nelibě snáší. To se ovšem v loňském roce změnilo a z indického Kašmíru se stalo území ovládané centrální vládou.

Právě větší moc centrální vlády nad sporným územím ležícím mezi třemi jadernými velmocemi vedl k nedávným střetům. Pro Čínu to totiž znamená ohrožení jejích infrastrukturních projektů, které počítají se snadným propojením s Pákistánem, který je čínským spojencem. Číně se pravděpodobně nelíbí ani sbližování Indie a USA, které vztahy nejlidnatějších asijských států kazí ještě více. Je tedy otázkou, zda se oběma stranám společnou řeč nakonec najít podaří.

Kam dál?
Pompeo volá po asertivnějším přístupu k Číně (24.7. 2020)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)