Co psala světová média o Severoatlantické alianci

NATO zachytilo nezvykle velký počet ruských vojenských letadel v Evropě

Vydáno 30.10.2014

Dánské letouny F-16 startují z estonské základny Amari. Ilustrační foto. | foto: NATO Photos

NATO zachytilo nezvykle velký počet ruských vojenských letadel v Evropě

Severoatlantická aliance zachytila za poslední dva dny nezvykle velký počet ruských letadel, nejméně 19, v blízkosti evropského vzdušného prostoru. Ruské bombardéry se dostaly až k Portugalsku. NATO zachytilo ruské letouny v roce 2014 už více než stokrát, poslední incidenty jsou však zatím nejprovokativnější. Od stejného období roku 2013 se počet těchto případů zhruba ztrojnásobil.

Ruské bombardéry, stíhačky a tankery letěly nad Atlantickým oceánem a Černým, Severním a Baltským mořem v mezinárodním vzdušném prostoru a nenarušily národní vzdušný prostor žádného státu. Na zachycení a monitorování ruských letounů se podílely stíhačky Norska, Velké Británie, Portugalska, Turecka, Německa, Dánska, Finska a Švédska. „Lety, které jsme viděli za posledních dvacet čtyři hodin, jejich množství a letové plány některých z nich, jsou rozhodně neobvyklé,“ uvedl podplukovník Jay Janzen, mluvčí aliančního velitelství v Monsu v Belgii.

Největší narušení vzdušného prostoru NATO v poslední době se odehrálo minulý týden, když ruské průzkumné letadlo vlétlo téměř 2 000 stop (zhruba 610 metrů) do estonského vzdušného prostoru. „Nepomáhá to uklidnit situaci na Ukrajině. Nepomáhá to zlepšit vztahy mezi NATO a Ruskem. Nepomáhá to nikomu,“ uvedl jeden nejmenovaný americký funkcionář.

Kam dál?
Alianční stíhačky zachytily ruský bojový letoun v Pobaltí (22.10. 2014)
Švédsko stále nemůže najít podezřelé plavidlo skrývající se pod vodou u jeho břehů (23.10. 2014)

Zdroj: The Washington Post (USA)

---

Francie rozhodne v listopadu, zda dodá Mistraly Rusku

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian informoval, že Francie se rozhodne v listopadu, zda bude pokračovat v kontroverzním prodeji vojenských lodí třídy Mistral Rusku, přestože Moskva tvrdí, že prodej proběhne 14. listopadu.

Francie dlouho odolávala nátlaku svých spojenců a až minulý měsíc prodej pozastavila. Francouzský prezident již dříve uvedl, že první ze dvou lodí (Vladivostok) bude předána, pouze pokud bude na Ukrajině platit dlouhodobé příměří a politické řešení situace. Příměří platící od 5. září je však velmi nestabilní.

„Prezident Hollande řekl, že pokud se politické podmínky nezmění, nepředpokládá, že schválí dodávku Mistralů,“ informoval Le Drian. Paříž se však zároveň obává škody, kterou by nedodání Mistralů Francii způsobilo.

Kam dál?
Francie prodává s Mistraly i svou reputaci (7.7. 2014)
Francie pozastavila dodávku výsadkové lodě Rusku kvůli bojům na Ukrajině (3.9. 2014)

Zdroj: France24 (Francie)

---

Polsko plánuje přesunout svou armádu ze západu země na východ

Polsko plánuje zrevidovat svou vojenskou strukturu, což by mohlo zahrnovat i přesun tisíců vojáků do východních částí země. Většina základen je nyní v západních regionech, protože dříve bylo Polsko součástí Sovětského bloku a nepřítel byl na Západě. „Geopolitická situace se změnila. Máme největší bezpečnostní krizi od studené války a musíme z toho vyvodit závěry,“ uvedl ministr obrany Polska Tomasz Siemoniak.

Ten dále informoval, že plánuje zvýšit využití tří vojenských základen umístěných na východě země z 30 až na 90 procent do konce roku 2017. Nárůst zaměstnanců by měla zaznamenat i jednotka protiletecké obrany v Siedlcích. Zároveň by vláda měla investovat do infrastruktury východních základen a navýšit rozpočet na obranu ze současných 1,95 % HDP na 2 % od roku 2016. „Já věřím, že to, co se děje na východ od Polska, pro nás nepředstavuje hrozbu v příštích měsících nebo dvou, tří, pěti letech. Je potřeba vyvodit závěry pro další desetiletí,“ upozornil Siemoniak na dlouhodobou povahu plánů.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Nová afghánská vláda musí být lepší než ta minulá, vyzval bývalý velvyslanec USA v Kábulu

Nově zvolená afgánská vláda musí být po stažení Severoatlantické aliance ze země kompetentnější než ta předchozí a musí eliminovat korupci. V opačném případě by pouze dovolila posílení povstalců, upozornil bývalý americký velvyslanec v Afghánistánu Peter Tomsen.

„My budeme v Afghánistánu, abychom pomohli, ale vláda Gháního s Abdulláhem bude muset být lepší než vláda Karzáího, co se týče udržování politické stability a nepodporování povstalců korupcí, nekompetencí a neschopností poskytnout základní služby,“ uvedl Tomsen.

Přestože americká námořní pěchota a jednotky Velké Británie ukončily vojenské operace v Afghánistánu a poslední vojenské základny byly předány do rukou afghánských vojáků, Tomsen upozornil, že americká armáda se nestahuje ze země úplně a nadále bude působit jako podpora a poradce afghánských jednotek.

Kam dál?
Camp Bastion: Afghánci se loučí s Brity (27.10. 2014)

Zdroj: Ria Novosti (Rusko)

---

Britská veřejnost si myslí, že intervence v Afghánistánu neměla smysl

Podle britského veřejného mínění nebyla intervence v Afghánistánu přínosná, myslí si to 49 % lidí oproti 29 % těch, jež ji pokládá za smysluplnou. 75 % Britů uvádí, že je správné, že se teď Velká Británie z Afghánistánu stáhla, naproti tomu pouze 7 % to považuje za chybu.

Podpora intervence v Afghánistánu se změnila napříč politickým spektrem, jedním z důvodů je rozdělení některých stran. Koalice konzervativců a liberálních demokratů je intervenci více nakloněna než opoziční Labouristická strana a UKIP.

Kam dál?
Britská armáda podcenila rozsah konfliktu v Afghánistánu, tvrdí bývalý britský NGŠ (23.10. 2014)

Zdroj: YouGov (Velká Británie)

 

ist; natoaktual.cz