NATO vyzvalo Turecko, aby se připojilo k evropským sankcím vůči Rusku
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Ankaru, aby se připojila k sankcím, které kvůli ukrajinské krizi zavedla Evropská unie vůči Rusku. „Samozřejmě bych nejraději viděl, aby sankce podpořilo co možná nejvíce zemí. Je důležité, aby sankce měly efekt, protože věřím, že stát by měl čelit následkům svého agresivního chování, které můžeme vidět na Ukrajině,“ uvedl šéf NATO v den, kdy bylo naplánováno setkání mezi zástupci Turecka a Ruska kvůli plánovanému zvýšení objemu společného obchodu ze současných 33 miliard dolarů na 100 miliard dolarů v roce 2020.
Kam dál?
Omezení sankcí proti Rusku není na pořadu dne, říká komisař EU (14.11. 2014)
Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)
---
Paříž hledá cestu k nové generaci jaderných raket
Francie si zadala vypracování studií, jejichž cílem je vytvoření nové generace raket vzduch-země s jadernými hlavicemi, které by mohly nést francouzské bojové letouny.
„Budeme zkoušet odvážné koncepty založené kupříkladu na hypersonice či technologii stealth,“ oznámil francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Projekty jsou podle něj klíčové pro překonání nepřítele stejně jako pro domácí průmyslovou a technologickou základnu. Projekt je podle něj navíc úzce spojen s budoucím formátem francouzského letectva, protože výběr nové rakety ovlivní vývoj nových letounů. Náčelník štábu francouzského letectva Denis Mercier dříve uvedl, že upřednostňuje hypersonický projekt, který by mohl vyvinout střelu, jež by byla schopna letět až osminásobkem rychlosti zvuku. „Výzvou je nalézt takovou raketu, která bude schopna čelit protiraketovým systémům za 30 až 50 let,“ dodal Mercier. Výběr nové
Francouzské letectvo má v současnosti k dispozici dva typy letounů schopných nést jaderné střely. Jsou jimi bojové letouny Mirage 2000N a také Rafale F3. Kromě letounů mají francouzské ozbrojené síly k dispozici také čtveřici jaderných ponorek.
Kam dál?
Británie a Francie chtějí studii o sdílení dronů (6.11. 2014)
Francouzské námořnictvo chce dominovat nad mořem, na moři i pod ním (27.10. 2014)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Pro boj s Tálibánem není Afghánistán dostatečně vybaven, ozývá se z Hílmandu
Afghánské bezpečnostní složky nemají dostatek zbraní ani výstroje pro boj s Tálibánem.
Například policejní šéf okrsku Sangin v provincii Hílmand Ahmadulláh Anwari má k dispozici jen tři granáty pro každé kontrolní stanoviště. V Hílmandu přitom ozbrojenci z Tálibánu útočí skoro každý den. „Někdy na nás útočí až dvě stě Tálibů a pokud nejsme dostatečně vyzbrojení, tak boj prohrajeme,“ varuje Anwari. „Stydím se, když říkám, že nemáme dostatek zbraní a výstroje. Ale taková je realita.“
Po odchodu většiny zahraničních vojáků na konci letošního roku navíc zemi čeká nedostatek vzdušné podpory. USA budou afghánským bezpečnostním složkám pomáhat ze vzduchu jen omezeně a potrvá ještě nejméně tři roky, než budou Afghánci schopni sami zabezpečit vzdušnou podporu. Alespoň to tvrdí generál John McMullen, který má na starosti budování afghánského letectva.
Nedostatku vzdušné podpory se obává také šéf policejního okrsku Baraki Barak v provincii Lógar. „Kdybychom měli vzdušnou podporu, jednoduše bychom mohli Tálibán porazit a nebylo by mezi námi tolik mrtvých,“ uvedl Mohebulláh. Jen za letošní rok zemřelo v Afghánistánu na 4 600 tamějších příslušníků ozbrojených složek.
Kam dál?
Ghání ratifikoval bezpečnostní dohody s USA a NATO (1.12. 2014)
Zdroj: Reuters (USA)
---
Moskva viní NATO z destabilizace severu Evropy, Aliance se nařčení brání
Severoatlantická aliance podle názoru Kremlu destabilizuje severní Evropu a Pobaltí. „Co velitel aliančních sil v Evropě spolu s ostatními dělají? Snaží se destabilizovat nejstabilnější region na světě – sever Evropy,“ myslí si náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov. „Nekonečná vojenská cvičení nebo přítomnost letounů schopných nést jaderné zbraně v Pobaltí. Tyto kroky jsou extrémně negativní,“ uvedl Meškov.
Vyslanec USA při NATO Douglas Lute však ruské obvinění odmítá. „Tato opatření nejsou k tomu, aby provokovala, destabilizovala nebo ohrožovala. Právě naopak. Jejich úkolem je stabilizovat. Mají ujistit naše východní partnery o platnosti aliančních závazků,“ uvedl Lute.
Kam dál?
NATO chce návrat k plnohodnotnému partnerství s Ruskem (28.11. 2014)
Kvůli ruské agresi zůstanou američtí vojáci na východě další rok (24.11. 2014)
Všichni za jednoho, ujišťuje šéf NATO pobaltské země kvůli Rusku (20.11. 22014)
Zdroj: RT (Rusko), Reuters (Velká Británie)
---
Hamás se opřel do Izraele kvůli jeho stížnosti na Turecko
Stížnost Izraele na Turecko, které hostí členy palestinské organizace Hamás, stejně jako obvinění Hamásu z přípravy teroristických útoků má za cíl odvést pozornost od izraelských zločinů páchaných na Palestincích, uvádí Hamás ve svém prohlášení. „Izrael je zdrojem terorismu na Blízkém východě kvůli jeho zločinům páchaným na Palestincích,“ stojí v prohlášení. Hamás dále uvedl, že Izrael nabádá Severoatlantickou alianci, aby zakročila proti Turecku, jelikož to „funguje jako bezpečné místo v regionu a ve světě“. Hamás zároveň zdůraznil, že jeho zástupci, kteří jsou v současnosti v Turecku, jsou významní političtí činitelé bránící Palestince.
Izrael se před několika dny obrátil na NATO, aby podniklo kroky proti Turecku, které podle něj umožňuje Hamásu plánovat ze tureckého území teroristické útoky proti Izraeli.
Kam dál?
Izrael: NATO by mělo zakročit proti Turecku a jeho vazbám na Hamás (27.11. 2014)
Zdroj: World Bulletin (Turecko)
