Ve své nové knize On My Watch: Leading NATO In A Time Of War (Za mého vedení: V čele NATO v době války), která vychází 23. října, uvádí, že v USA i Evropě panovala poraženecká nálada a že slíbené dodávky zbraní často nedorazily.

Stoltenberg popisuje, že během svého působení v čele NATO čelil hlubokým rozporům mezi členskými státy v pohledu na Rusko, které přetrvávaly od anexe Krymu až po ruskou invazi v roce 2022. „Obě situace ukázaly hluboké neshody mezi členskými státy NATO v pohledu na Rusko,“ píše Stoltenberg. Zmiňuje také, že ruský prezident Vladimir Putin se během pandemie covidu stal izolovaným, což podle něj i podle bývalé německé kancléřky Angely Merkel přispělo k rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu.

„Naši partneři ve Washingtonu působili pasivně a poraženecky. Riskovali málo, nepřevzali iniciativu a skrývali svého prezidenta,“ řekl Stoltenberg. „Ale nebyly to jen Spojené státy, kdo Ukrajinu zklamal. Evropská unie slíbila dodat Ukrajině milion dělostřeleckých granátů od března 2023 do března 2024, ale dodána byla méně než polovina,“ pokračuje. Dodává, že Rusko s podporou Číny a Severní Koreje mělo převahu v opotřebovací válce. Na knižním veletrhu ve Frankfurtu uvedl, že NATO stále pomáhá příliš málo a příliš pomalu.

„Musíme s Rusy mluvit. Ale když s nimi mluvíte, musí to být z pozice síly. Musí vědět, že podporujeme Ukrajince. Čím silnější budou Ukrajinci na bojišti, tím silnější bude jejich pozice u jednacího stolu,“ dodal Stoltenberg.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR)