Západní dodávky zbraní a munice v posledních měsících výrazně poklesly. Podle Kielského institutu se vojenská pomoc Západu v červenci a srpnu snížila o 43 % oproti první polovině roku. Spojenci proto zvažují nové finanční mechanismy, například program Prioritised Ukraine Requirements List (PURL), do něhož zatím přispělo šest zemí včetně Dánska, Nizozemska, Norska a Švédska.

Zdroje z Aliance uvádějí, že Itálie a Španělsko přispívají jen minimálně, zatímco Francie odmítá účast v programu s odkazem na potřebu investovat do evropského obranného průmyslu. „Pokud Ukrajina padne, obranné výdaje budou mnohem vyšší než 5 % HDP,“ varoval nejmenovaný diplomat NATO. Mezitím ruské útoky míří hlavně na ukrajinskou energetickou infrastrukturu před blížící se zimou.

Ministři se rovněž zabývají výzvou generálního tajemníka Marka Rutteho ke zrušení omezení používání aliančních letadel a techniky při obraně východní hranice s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Operace Eastern Sentry má chránit polské a pobaltské vzdušné prostory po sérii incidentů s ruskými drony. NATO usiluje o sjednocený systém protivzdušné obrany a společná pravidla pro nasazení sil.

Zdroj: Euronews (Francie)