Hlavním cílem skupiny je posílení evropského pilíře v rámci Aliance a převzetí větší odpovědnosti za společnou transatlantickou bezpečnost.

Podpora bránící se Ukrajiny musí zůstat hlavní prioritou Aliance. Končící britský premiér Keir Starmer zdůraznil, že je nutné zvýšit ekonomický tlak na Rusko prostřednictvím dalších sankcí a poskytnout Kyjevu více vojenské pomoci.

Evropští lídři vnímají současný vývoj optimisticky, a to i díky tomu, že Donald Trump na summitu G7 ve Francii slíbil Ukrajině vyšší podporu. Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti deklaroval zájem o užší spolupráci a posílení Německa, díky němuž se mají sousední země cítit bezpečněji. Evropské státy chtějí také zintenzivnit zbrojní kooperaci, například při společném vývoji a nákupu přesných zbraní dlouhého dosahu.

Složení účastníků budoucích mírových rozhovorů však vyvolává uvnitř této skupiny napětí. Zatímco počáteční pozici pro případná vyjednávání s Moskvou ladili v Londýně pouze lídři Ukrajiny, Německa, Francie a Velké Británie, Polsko a Itálie svou neúčast otevřeně kritizují a požadují vlastní místo u stolu.

Polský premiér Donald Tusk v Berlíně rázně prohlásil, že udělá vše pro to, aby země přímo ohrožené ruskou agresivní politikou na východním křídle byly zastoupeny na všech fórech. Bez Polska, Skandinávie, Pobaltí a Rumunska bude podle něj jakýkoli posun v jednáních velmi obtížný.

Zdroj: Politico (Belgie)