Ruské drony nad Polskem byly sestřeleny a stíhací letouny narušující estonský vzdušný prostor byly s pomocí spojenců pouze odkloněny.

V Severoatlantické alianci sílí debata, zda v budoucnu přistoupit ke tvrdšímu postupu, který počítá i se sestřelováním pilotovaných strojů. Zastánci tvrdší linie, jako český prezident Petr Pavel či polský premiér Donald Tusk, varují před ustupováním ruským provokacím. Odpůrci zdůrazňují riziko eskalace a připomínají, že zásahy proti letounům s posádkou podléhají přísnějším pravidlům než u bezpilotních dronů.

Příkladem je i Turecko, které v roce 2015 sestřelilo ruský bombardér, který na 17 vteřin narušil turecký vzdušný prostor u hranic se Sýrií.

Obecně platí, že NATO je obranná aliance složená z 32 suverénních států. Znamená to, že každý stát má konečné rozhodnutí, jak bránit své území a vzdušný prostor. Jiná situace nastává, pokud jde o operace přímo pod hlavičkou NATO. Aliance však nyní zvažuje různé varianty reakce, jelikož ruské stroje narušují vzdušný prostor v oblasti Baltského moře čím dál častěji.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (USA/ČR)