V analýze výzkumnice Ellie Kinney a její kolegové z Conflict and Environment Observatory zkoumali dopad zvýšené militarizace na klimatické cíle.

Armády jsou extrémně náročné na emise nejen kvůli spotřebě paliv, ale také kvůli výrobě vojenské techniky. Většina států nezveřejňuje přesná data o vojenských emisích, a proto se výzkum zaměřil na Severoatlantickou alianci, protože je v tomto ohledu nejtransparentnější. Samotné přezbrojení zemí NATO podle studie zvýší globální emise skleníkových plynů až o 200 milionů tun ročně. Tak masivní nárůst emisí by mohl dále zkomplikovat zvládání klimatické krize, a zároveň poškodit světovou ekonomiku.

Analýza se soustředila na data 31 zemí, což činí pouze zlomek globálních emisí. Podle Globálního indexu míru došlo v roce 2023 ke zvýšení militarizace ve 108 zemích, z toho je 92 zemí zapojeno do ozbrojených konfliktů. Tento vývoj oslabuje mezinárodní spolupráci a zvyšuje riziko dalších konfliktů. Klimatická krize totiž sama o sobě některé konflikty vyvolává.

Například v súdánském Dárfúru byl konflikt spojen s bojem o omezené zdroje po dlouhých obdobích sucha a desertifikace. V Arktidě pak úbytek mořského ledu vyvolává napětí ohledně kontroly nad nově přístupnými zásobami ropy, plynu a strategických surovin.

Analytici také upozorňují na to, že rostoucí vojenské rozpočty jsou často financovány na úkor rozvojové a klimatické pomoci, což prohlubuje globální nerovnosti a podkopává důvěru mezi státy.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)