Další drony byly nalezeny po zřícení k zemi ve východním Polsku. Útok ruských dronů považuje Polsko za nejvážnější narušení svého území od začátku války na Ukrajině a svolalo jednání Rady bezpečnosti Spojených národů.
Mnozí polští i evropští představitelé věří, že šlo o záměr a považují „incident“ za testování obranyschopnosti Severoatlantické aliance.
V reakci na útok spojenci nabídli Polsku podporu v podobě nizozemských systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva a 300 vojáků, dále Česká republika nabídla vrtulníky a sto vojáků. Francie může vyslat tři stíhací letouny Rafale a Německo rozšíří air policing na východních hranicích NATO.
„Polsko už ve své historii opakovaně slyšelo slova solidarity a vidělo prázdná gesta,“ prohlásil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz a dodal, že dnes mají konkrétní závazky. Polsko se mimo alianční opatření chystá zavést omezení pro drony na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou, Lotyšsko na týden uzavře svůj vzdušný prostor nad východem svého území.
Obavy ve východní Evropě značně posiluje začínající rozsáhlé vojenské cvičení Běloruska a Ruska s názvem Západ 2025. Předchozí cvičení Západ se konalo několik měsíců před začátkem války na Ukrajině a zúčastnilo se ho celkem asi 200 tisíc vojáků. Podle šéfa litevské vojenské rozvědky Mindaugase Mazonase má být letošní cvičení menší a zapojí se do něj zhruba 30 tisíc vojáků.
Zdroj: BBC (Velká Británie)
tisknout 





