Co psala světová média o Severoatlantické alianci

NATO chce aplikovat právo ozbrojených konfliktů na kyberválčení

Vydáno 07.07.2014

Kyberútoky jsou novou bezpečnostní hrozbou. Ilustrační foto. | foto: NATO Photos

NATO chce aplikovat právo ozbrojených konfliktů na kyberválčení

Severoatlantická aliance se přiblížila oficiálnímu ukotvení války v kyberprostoru v mezinárodním právu. „Pocit, že jdete do války, aniž byste chápali, jaké právo a jakým způsobem se týká vašich kyberoperací, je pro mě v éře, kdy se operace v kyberprostoru stávají klíčovými, velmi znepokojující,“ uvedl k této problematice ředitel Centra pro studium mezinárodního práva na Naval War College v USA Michael Schmitt.

„NATO nemůže vytvářet legislativu, ale spojenci se na zářijovém summitu ve Walesu mohou vyslovit pro to, aby se mezinárodní právo uplatňovalo i v kyberprostoru,“ uvedl Christian Lifländer ze Sekce kyberobrany centrály NATO.

Podle válečného práva státy nemohou vést vojenské operace proti civilistům ani civilní infrastruktuře a majetku. Ale s tím jak se vojenské operace přesunují do kyberprostoru, mnoho vlád stále ještě nedokázalo zaujmout postoj k tomu, jestli by tato pravidla měla být implementována také v kyberprostoru. Ačkoli kyberútoky přímo neohrožují životy lidí jako třeba bomby, pořád mohou mít katastrofické následky.

Kam dál?
NATO modernizuje svou politiku kyberobrany (1.7. 2014)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Většina Finů do NATO nechce, premiér však stále doufá v členství

Ačkoli podle posledních průzkumů většina Finů nechce, aby se jejich země stala členem Severoatlantické aliance, finský premiér Alexander Stubb stále věří, že se jeho země jednou stane členem NATO. Finsko by vstupem do NATO nejen posílilo svoji bezpečnost, ale také by se stalo členem aliance liberálních demokracií, do které patří, jak uvedl Stubb. Debatu o možnosti členství Finska v Alianci rozvířila letošní ruská anexe Krymu.

„I v tom nejlepším případě tady mluvíme o době v rozmezí mnoha let,“ dodal Stubb o možnosti vstupu do NATO, jehož je zastáncem. Rusko je v současné době klíčovým obchodním partnerem Helsinek a obě země spolu mají dobré vztahy.

Kam dál?
Finský ministr obrany prosazuje vstup Finska do NATO (19.6. 2014)

Zdroj: The Wall Street Journal (USA)

---

Tálibán v Afghánistánu podpálil 200 kamiónů s palivem

Bojovníci z řad Tálibánu podpálili na dvě stě cisteren převážejících palivo pro jednotky Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Informaci přineslo afghánské ministerstvo vnitra, podle kterého je počet podpálených kamionů jen odhadem. K incidentu došlo nedaleko Kábulu.

K útoku došlo v době, kdy se Afghánistán připravuje na oznámení předběžných výsledků druhého kola prezidentských voleb. Oba kandidáti se v minulých dnech vzájemně obviňovali z falšování volebních výsledků.

Kam dál?
Tálibán dobyl území na jihu Afghánistánu (1.7. 2014)

Zdroj: The Irish Times (Irsko)

---

NATO vyzbrojuje Ukrajinu sovětskými zbraněmi, tvrdí Rusko

Východoevropští členové Severoatlantické aliance údajně předávají ukrajinské armádě své zásoby sovětských zbraní. Alespoň to tvrdí ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. „Výměnou za to jsou USA připraveny tyto “ztráty“ svým spojencům kompenzovat. Americký vojenský průmysl musí být šťastný,“ uvedl Rogozin na svém twitterovém účtu.

Během posledních měsíců USA přislíbily ukrajinským jednotkám pomoc ve formě dodávek uniforem, stanů a dokonce vojenských instruktorů, kteří by mohli cvičit ukrajinskou armádu, aby mohla efektivně bojovat proti stoupencům federalizace na východě země.

Kam dál?
NATO naléhá na Rusko, aby změnilo svoji politiku na Ukrajině (3.7. 2014)

Zdroj: RT (Rusko)

---

Německo by mohlo blokovat vyslání jednotek do společných akcí NATO

Německý parlament zvažuje, že bude vetovat vyslání německých jednotek do společných akcí Severoatlantické aliance. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však takovou možnost považuje za velké riziko. Pokud by totiž členský stát Aliance odmítl nasazení svých ozbrojených sil v rámci alianční operace, mohly by i ostatní členské země váhat s nasazením  vlastních sil.

„Chápu, že Německo je kvůli své minulosti velice opatrné v otázkách zahraničních vojenských operací. Nyní je však Německo zralé pro debatu o těchto tématech. Stalo se tak významným ekonomickým a politickým aktérem, že se v mezinárodních záležitostech nemůže držet zpátky,“ uvedl Rasmussen a výslovně přivítal výzvu spolkového prezidenta Joachima Gaucka k aktivnější zahraniční politice Německa.

Kam dál?
Šéf NATO vyzdvihl roli Německa v Alianci (3.7. 2014)

Zdroj:
Der Spiegel (Německo)

koc; natoaktual.cz