Debatu vyvolal i návrh indonéského ministra financí na možné zavedení poplatků za průjezd Malackým průlivem, který spojuje Indický a Tichý oceán. „Kdybychom si to rozdělili na třetiny mezi Indonésii, Malajsii a Singapur, mohlo by to být docela zajímavé, ne?“ řekl indonéský ministr financí Purbaya Yudhi Sadewa. Indonésie následně ujistila, že podporuje svobodu plavby a žádné poplatky zavádět nebude.

Experti však upozorňují, že strategické průlivy jako Hormuzský, Malacký nebo Tchajwanský se stále více stávají nástrojem geopolitického nátlaku. Podle analytiků může i omezené narušení dopravy výrazně zasáhnout globální obchod, dodavatelské řetězce i ceny. Jako příklad uvádějí útoky hútijských povstalců v Rudém moři, kvůli nimž část lodní dopravy přestala využívat Suezský průplav.

Odborníci zároveň varují, že moderní konflikty ukazují rostoucí zranitelnost globalizované ekonomiky. I menší vojenské prostředky, jako drony či rakety, mohou podle nich výrazně narušit provoz v důležitých námořních uzlech. Mezinárodní právo sice garantuje svobodný průjezd mezinárodními průlivy, jeho dodržování však závisí na ochotě států tato pravidla respektovat. „Dnes zažíváme důsledky vývoje, v němž se jednotlivé státy domnívají, že mohou právně dominovat strategicky důležitým námořním průlivům,“ uvedl politolog Nikolaus Scholik.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)