Stanou se tak prvními aliančními státy, které oficiálně dosažení tohoto cíle deklarovaly. Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse Evropa čelí „nové éře“ a pro Litvu, sousedící s Ruskem, je zajištění bojových schopností existenční otázkou.

Budrys uvedl, že Litva plánuje výdaje na obranu mezi 5 % a 6 % HDP minimálně do roku 2030. Podobně estonský premiér Kristen Michal oznámil, že i Estonsko cílí na 5 %, přičemž aktuálně vydává 3,7 %. Michal prohlásil: „Náš klíčový bezpečnostní partner pod novým prezidentem vyslal jasný vzkaz: výdaje na obranu v NATO musí růst.“

Z 32 členů Severoatlantické aliance splnilo v roce 2024 cíl 2 % HDP na obranu 23 zemí, avšak státy jako Španělsko, Itálie a Belgie zůstaly pod 1,5 %. Litva plánuje zvýšit výdaje z 2,9 % na 5–6 % HDP, financování chce zajistit půjčkami a evropskými finančními nástroji.

I přesto, že Litva vydává téměř 3 % HDP na obranu, ministr zahraničí Kęstutis Budrys ví, že to stále nestačí: „Chybí nám stále mnoho, od obrněných transportérů a munice po infrastrukturu a zásoby.“ Litva v současnosti buduje divizi pozemních sil čítající 10 až 15 tisíc vojáků a hostí německou brigádu čítající pět tisíc osob.

Zdroj: The Financial Times (Velká Británie)