Plán počítá s tím, že do deseti let získají kanadské firmy 70 % federálních obranných zakázek. Součástí je i zvýšení provozuschopnosti techniky na 75 % u námořnictva, 80 % u armádních vozidel a 85 % u letectva, zatímco podle dřívějších údajů je značná část vybavení neprovozuschopná. Strategie má rovněž posílit výzkum a vývoj, zvýšit vývoz obranných výrobků o 50 % a do roku 2035 vytvořit 125 tisíc pracovních míst.

Plán má rozpočet 6,6 miliardy dolarů a vychází z širšího vládního programu reinvestic do obrany. Jeho jádrem je rámec Build–Partner–Buy (vyrobit-spolupracovat-koupit), který má omezit závislost na zahraničních dodavatelích, především na Spojených státech amerických. Dokument uvádí, že Kanada si nemůže dovolit přenášet odpovědnost svou národní obranu a že domácí výroba má být výchozí volbou, zejména v oblastech klíčových schopností. Strategie uvádí deset sektorů, v nichž chce země dosáhnout suverenity, včetně letectví, výroby munice, digitálních služeb, senzorů, vesmírných platforem či dronů.

K naplnění cílů chce vláda uzavírat strategická partnerství s vybranými kanadskými firmami a tam, kde to nebude možné, spolupracovat s důvěryhodnými spojenci, zejména v Evropě a v Indo-Pacifiku.

Dokument vyšel krátce po americkém rozhodnutí posílit domácí zbrojní výrobu a vyvolal i kritiku. Bývalá představitelka Severoatlantické Aliance Wendy Gilmour jej označila za dobrý začátek, zároveň však varovala, že může více sloužit ekonomické agendě než jasnému vymezení vojenských schopností, které Kanada potřebuje k ochraně své suverenity a k obraně.

„Je to spíše o naší průmyslové a ekonomické agendě, než že by to výslovně bylo o tom, jaké vojenské schopnosti chce Kanada mít, aby chránila svou suverenitu a přispěla k odstrašení a obraně,“ řekla Gilmour.

Zdroj: CBC News (Kanada)