Premiér Benjamin Netanjahu na tajné schůzi uvedl: „Jsme v historickém okamžiku s rozhodnutím zásadního významu. Pokud je nezastavíme, za několik let získají desítky tisíc kilogramů [jaderných] výbušnin. Írán již obohatil štěpný materiál na úroveň, která stačí pro osm až devět bomb, a pracují na jeho zbraňovém využití. Pokud nezakročíme, prostě tu nebudeme. Zasáhneme velkou ranou velení a řízení, udeříme na přední vědce a další složky. Kéž nám Bůh pomůže.“

Generálové představili cíle operace: útok na zařízení v Natanzu, likvidaci vědců a zásahy v Teheránu. Jedině USA by podle nich mohly zničit hluboko pod horou ukrytý Fordo.

Izraelské velení očekávalo masivní raketovou odvetu a varovalo před těžkými dopady na domácí frontu, zároveň však trvalo na nutnosti diplomatického završení. Diskuse se soustředila i na možné útoky na civilní infrastrukturu, například rafinerie, aby byl režim destabilizován a civilisté přinuceni k útěku.

Další přepisy ukazují, že Netanjahu i ministři vyvíjeli tlak na prezidenta USA Donalda Trumpa, aby poskytl tankovací letouny a zvážil útok na Fordo.

Armáda hlásila mimořádné úspěchy a rozšiřovala operace proti raketovým základnám a velitelským centrům, zatímco část ministrů volala po pokračování až do likvidace Chameneího.

Zveřejněné úryvky rovněž odhalují spory o načasování konce války – Netanjahu odmítal jakékoli debaty o jejím ukončení a trval na dosažení všech cílů. Írán reagoval masivním ostřelováním, při němž podle izraelských úřadů zemřelo 31 lidí a více než 3 000 bylo zraněno.

Zdroj: The Times of Israel(Izrael)