V červnu 2023 se stal prvním členem Severoatlantické aliance, který uzavřel velvyslanectví v Rusku – krok, jenž Moskva označila za zničení veškeré rusko-islandské spolupráce. Reykjavík však zůstal neochvějný a nadále podporuje Ukrajinu výcvikem personálu, humanitární pomocí či účastí v alianční misi bezpečnostní pomoci. Island zároveň posílil svou pozici v rámci formátu Nordic-Baltic Eight, který propojuje pět severských a tři pobaltské země.

Arktida se stává dějištěm rostoucí rivality. Dánsko a Norsko čelí tlaku Moskvy i nejistotám vyvolaným výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsku. Island, ležící mezi Grónskem a Špicberky, si však udržuje stabilitu – jeho homogenní společnost, suverenita a strategická poloha z něj činí bezpečný bod severního křídla NATO. Ekonomicky zůstává závislý na rybolovu, což komplikuje vztah s EU, nicméně po volbách v roce 2024 nová vláda zvažuje obnovení přístupových rozhovorů a vyhlášení referenda do roku 2027.

Země je chráněna především členstvím v NATO a bilaterální obrannou dohodou s USA z roku 1951. Po odchodu amerických sil v roce 2006 se Island připojil k severské obrané spolupráci NORDEFCO, která položila základ současné seversko-baltské koordinace. Nejpravděpodobnější scénář bude podle analytiků ten, že Island zůstane pevně zakotven v transatlantické bezpečnostní architektuře a odolá jak ruským, tak čínským vlivům.

Zdroj: GIS Reports Online (Švýcarsko)