Hybridní operace často probíhají v tzv. šedé zóně, což ztěžuje přisouzení odpovědnosti a následnou reakci.

V posledních letech byly zaznamenány podezřelé dronové aktivity, kybernetické útoky a sabotáže. Před třemi lety létaly záhadné drony nad ropnými plošinami a větrnými farmami u norského pobřeží. Pravděpodobně Ruskem kontrolované drony měly prý mapovat území pro případ války nebo krize. Norsko s nimi nemohlo nic udělat, jelikož drony létaly nad národními vodami. V posledních týdnech se také objevují zprávy o rojích dronů nad východním pobřežím USA, které zatím nejsou podezřelé ze špionáže. To ale nelze říct o dronech, které byly spatřeny minulý rok v listopadu nad vojenskými základnami ve Velké Británii a Německu.

Za další hybridní operace jsou považovány výbuchy balíčků odeslaných z Litvy nebo odhalený plán vraždy generálního ředitele německého zbrojního gigantu Rheinmetallu. Rusko popírá, že by zahájilo jakékoli hybridní útoky proti Severoatlantické alianci.

NATO začalo vytvářet novou strategii pro konfrontaci hybridních útoků. Evropská unie také zintenzivnila své úsilí v boji s hybridními útoky. „Dokud se NATO a evropské členské státy neshodnou na tom, jak odpovědět razantněji na hybridní válku Kremlu, zůstane Evropa zranitelná. Nečinnost znamená, že Kreml si zachová strategickou výhodu,“ napsal bývalý britský stratég pro zpravodajské a bezpečnostní služby Charlie Edwards.

Zdroj: The New York Times (USA)