Nasralláhovy výhrůžky přišly poté, co Izrael naznačil, že se zvyšuje pravděpodobnost rozsáhlé války s Libanonem.

Kyperský prezident Nikos Christodoulides popřel jakoukoli účast na eskalaci napětí a zdůraznil, že jeotevřen komunikaci s Libanonem a Íránem. Evropská unie a Řecko podpořily Kypr, odsoudily hrozby a zdůraznily jednotu členských států EU.

Libanonský ministr zahraničí se snažil zmírnit napětí, když zdůraznil pozitivní roli Kypru v regionální stabilitě. Odborníci se domnívají, že i když je válka mezi Izraelem a Hizballáhem nepravděpodobná, zahrnutí Kypru do této diskuse přináší zcela nový aspekt do již tak složitého konfliktu. Strategická poloha ostrova ve východním Středomoří, blízko konfliktních zón na Blízkém východě, zvyšuje geopolitický význam celé situace.

Kypr je rozdělen na řecky mluvící Kyperskou republiku a turecky mluvící Severní Kypr. Pouze Kyperská republika, člen Evropské unie, byla cílem Nasralláhových výhrůžek. Na ostrově žije kolem 920 tisíc obyvatel, s pevnými historickými vazbami jak na Izrael, tak na sousední země. Diplomatické vztahy mezi Kyprem a Izraelem, navázané v roce 1960, se nedávno posílily díky společným ekonomickým zájmům, zejména v energetice.

Navzdory varováním Hizballáhu se Kypr podílí na humanitární pomoci v Gaze, poskytuje podporu a usnadňuje přepravu humanitárních dodávek. Pravděpodobnost, že by se Kypr více zapojil do konfliktu, je nízká, přičemž odborníci naznačují, že ani Izrael, ani Hizballáh si nepřejí rozsáhlou válku kvůli devastujícím důsledkům pro Libanon a také širší regionální implikace.

Zdroj: CNN (USA)