Podle diplomatů a expertů je však iniciativa do značné míry politickým krokem, jehož cílem je uklidnit amerického prezidenta Donalda Trumpa po jeho dřívějších výhrůžkách anexí Grónska. Hrozby z ruské a čínské strany jsou podle řady analytiků přehnané a Aliance je schopna situaci zvládnout i bez nové mise.

Trump v lednu opakovaně odmítal vyloučit použití síly k získání dánského území, později však své postoje zmírnil poté, co NATO přislíbilo věnovat arktické bezpečnosti větší pozornost. Experti upozorňují, že Spojené státy mají dostatečné kapacity k rychlému nasazení sil z Aljašky a že současná hrozba se zásadně neliší od období studené války. Rusko sice disponuje silnou Severní flotilou, podle odborníků je však v regionu výrazně slabší než NATO.

Mise má zpočátku sjednotit existující cvičení pod velením NATO a do budoucna může zahrnovat další letecké či námořní hlídky. Někteří diplomaté připouštějí, že jde především o symbolický krok, který má udržet jednotu Aliance. Trvalé rozšiřování přítomnosti v Grónsku by podle části expertů bylo nákladné a za současných okolností neopodstatněné.

Zdroj: Politico (Belgie)